Výstup ke kráteru sopky Pinatubo na ostrově Luzon

Napsal Jirka 8. února 2020

Naší poslední akcí na Filipínách je zdolání vulkánu Pinatubo, resp. toho, co z něj zbylo po jeho mohutné erupci v roce 1991. Při tomto druhém největším výbuchu sopky ve 20. století byla zdevastována i 60 km vzdálená města a sopečný kouř sahal až do stratosféry. Vygooglete si obrázky, muselo to být něco. Letíme z Cebu na letiště Clark 100 km severně od Manily a po hodině jízdy taxíkem za usmlouvaných 1300 PHP ve čtyřech lidech se dopravujeme do vesnice Santa Juliana, která je nejlepším výchozím bodem na sopku. Vesnice je součástí vojenského výcvikového prostoru, tak počítejte s nějakou tou vojenskou technikou, ostnatým drátem a závorami. Náš průjezd je ale bezproblémový a v jediném hotelu ve vesnici Casa Hermogina si domlouváme výlet na sopku na následující ráno. Anet je nemocná, a tak podnikáme výlet ve třech lidech za 2175 PHP/os. Cena se dá snížit vyšším počtem lidí na džípu – v 5 lidech by to vyšlo na 1500 PHP/os., což je nejlevnější varianta.

Vstáváme v 6 a naskakujeme na korbu přistaveného džípu. Asi dvouhodinová cesta vede přes doslova měsíční krajinu, kde toho ani po téměř 30 letech od výbuchu moc neroste. Silnice tu neexistuje a jede se tudy, kde zrovna řidič usoudí, že kameny jsou nejmenší a brod nejmělčí. Náš džíp po chvíli vypověděl službu, a tak jsme museli přiskočit k dalším návštěvníkům. Míjíme stáda buvolů a taky několik domečků, kolem kterých pobíhají nahé a špinavé dětičky, které tu žijí navzdory měsíčním podmínkám. Parkujeme na cílovém parkovišti a po hodině nenáročné 3,5 km cesty se před námi zjevuje výhled na obrovský sopečný kráter s jezerem uvnitř. Koupačka je bohužel kvůli utonutí turisty před pár lety zakázána, a tak si dáváme oběd a zkoušíme si představit tu neskutečnou sílu vulkánu, který byl ještě před erupcí o 300 metrů vyšší. Kolem poledne jsme zpátky v Santa Julianě a domlouváme nesnadnou dopravu do Manily, kde naše filipínské dobrodružství končí. Po domluvě s majitelem hotelu volíme kombinaci tricyklů, jeepney a autobusu, který nás doveze až na letiště v Manile. I přes horší dopravu výlet na sopku Pinatubo určitě doporučujeme, pokud máte na Filipínách 2 dny k dobru.

Jelikož článek sepisuji po téměř dvou letech, inspiroval jsem se z blogu našich kamarádů Ály a Ondry, kteří cestu podnikli s námi. Zatímco my se vracíme zpátky domů, oni pokračují v cestě kolem světa, tak určitě sledujte i jejich další zážitky, které pravidelně přidávají na blog.

Měsíční krajina

Kráter sopky Pinatubo

Cesta z kráteru

Další články o Filipínách