Práce na kiwi - od zahálky za kariérou

Napsala Anet 22. února 2019

V minulém článku jsme vás zavedli na jablečný sad, kde jste byli svědky naší ne zrovna chvályhodné zahálky. Za lelkování jsme byli neprávem odměněni povýšením na sad s kiwi, kde je naším úkolem opět protrhat ovoce tak, aby zůstaly jen ty nejkvalitnější plody. Každá sebemenší tečka, nepravidelný tvar ovoce či nedokonalý tvar bubáka (spodní strana plodu) by mohly odradit potenciální spotřebitele od nákupu, a tudíž všechno musí pryč. Další čistka je způsobena požadovanou váhou plodu. Jakékoliv kiwi lehčí než 63 gramů by údajně nestihlo dozrát. Každý z nás proto ráno obdrží vzorový kousek, u něhož šéfová Annie ověří hmotnost, a my posléze posuzujeme váhu každého kiwi v porovnání s tímto mustrem a trháme vše, co se jeví jako lehčí.

Kiwi sad

Kiwi sad The Pines

Před probírkou

Před probírkou

Tvrdej dříč Ála

Tvrdej dříč Ála

Abychom nepřeměnili sad v bezplodou pustinu (jako se jednomu z kolegů povedlo u jablek), neustále za námi běhá šéfka s kuchyňskou váhou a ověřuje naši probírku. Tento týden má však šéfová speciální úkol. Jelikož od čtvrtka si bere na dva dny dovolenou, je třeba z týmu pracovníků (přesněji pracovnic) vybrat ideální adeptku, která ji zvládne po dobu její nepřítomnosti zastoupit. Nemohouc se rozhodnout, kterou ze dvou finalistek jmenuje svojí dočasnou nástupkyní, rozdělila šéfka svou odpovědnost do dvou kategorií a každé z kandidátek přidělila jednu dle jejich silných stránek. Námi přezdívaná "Paní prudička" byla trefně jmenována hlídačem přestávek. K výkonu této důležité funkce si přinesla megafon a pauzy ohlašovala na sekundu přesně pomocí hlasité sirény. Druhá z nově jmenovaných velitelek nově hlídala hmotnost otrhaných plodů. Vzorně za námi běhala, posuzovala snad každé vyhozené kiwi a k tomu nás pravidelně zkoušela z odhadu. Zkouška spočívala v nalezení ovoce, které se svou váhou blíží co možná nejvíc požadovaným 63 gramům. Zkrátka obě holky plnily své nové povinnosti svědomitě.

Lehčí než 63 gramů musí pryč

Lehčí než 63 gramů musí pryč

Který je asi tak menší

Který je asi tak menší

Vždyť jsou všechny stejný!

Vždyť jsou všechny stejný!

A jak probíhal náš výkon práce? Lelkování jako na jablkách? Kdepak! Hned první den nám Ondra každému předal motivační audioknihu "The Magic of Thinking Big", tedy kouzlo myšlení ve velkém. Místo zahálení teď každý posloucháme povzbudivý hlas amerického byznysmena, který nás učí, jak dosáhnout úspěchu, myslet pozitivně, usilovat o bohatý sociální život a zároveň maximální pracovní nasazení. Jeho slova snad měla jistý vliv na to, že jsem dvakrát zapomněla dát si zaslouženou přestávku a trhala ovoce odhodlaněji než kdy dříve. Po dokončení audioknihy, jejíž autor nás mnohokrát upozorňoval na orientaci na hlavní cíl, jsme došli k závěru, že je na čase práci na sadu ukončit. Mě a Jirku začíná tížit čas. Jsme tu, abychom cestovali, a zbývá nám ještě celý Severní ostrov. Álu s Ondrou naopak čeká ještě dlouhá cesta po světě, o níž si můžete přečíst na jejich blogu cekos.wordpress.cz, a nechali za sebou nedokončenou práci na vinici u Blenheimu. Byť jsme toho společně zažili hodně, od lelkování až po audio-kariérismus, je na čase se rozloučit a jít každý po své cestě. V našem případě tedy spíše plavbě. Chystáme se totiž plout na kajakách národním parkem Abel Tasman.

Na kiwi s láskou

Na kiwi s láskou

Zelené vs. zlaté kiwi

Zelené vs. zlaté zvenku

Zelené vs. zlaté kiwi

Zelené vs. zlaté uvnitř

Další články