Od ledovců do tropického ráje aneb přesun o 1000 km severněji

Napsal Jirka 7. února 2019

Naše vánoční obydlí necháváme za zády. Kam dál? Víc na jih už to nejde, obracíme tedy kurz na sever. Zhruba do Silvestra bychom se rádi přesunuli na slunný severní cíp Jižního ostrova, kde bychom se po měsíčním cestování na chvilku usadili a vydělali zas nějaký peníz. Dá se jet po západním nebo po východním pobřeží, jelikož středem ostrova se táhne dlouhé pohoří Jižních Alp průjezdné jen třemi průsmyky. Volíme údajně rozmanitější západ přes nejjižnější průsmyk Haast Pass.

Projíždíme naší oblíbenou Wanakou, sluníme se na pláži u jezera, ve kterém se k našemu překvapení koupe půlka města, a pozorujeme známé vrcholky bez sněhové pokrývky. Léto už je v plném proudu. Zbytek dne mi duní v hlavě, když jsem o fous přežil pokus o vraždu mou nastávající pomocí kufru od auta. Na Štěpána zdoláváme zatím nepokořený Isthmus Peak - více o něm v aktualizovaném článku "Treky v okolí Wanaky".

Vánočka

Dojídáme vánočku

Povánoční pupek

Povánoční pupek

Christmas Day

Christmas Day po Zélandsku

Z Quenstownu do Wanaky

Z Quenstownu do Wanaky

Podprdama proti rakovině

Podprdama proti rakovině

Pokus o vraždu

Pokus o vraždu

Haast Pass je průsmykem vodopádů, takže každou chvilku zastavujeme, obdivujeme a fotíme. Přibrzďujeme taky u jezírka Blue Pool, z jehož modře modré vody by nám i spadla brada, nebýt zástupu selfíčkářů všude kolem. Spíme na pláži a poprvé (vyjma Milfordu) spatřujeme moře Tasman Sea, za kterým leží Austrálie, náš další cíl po Novém Zélandu. Ráno při snídani dokonce vidíme pár metrů od břehu poskakovat delfíny.

Thunder Creek

Thunder Creek Falls

Depot Creek Falls

Depot Creek Falls

Fantail Falls

Fantail Falls

Blue Pools

Blue Pools

Vidím moře!

Vidím moře!

Kemp na pláži

Hledej nás úplně vpravo

Snídaně s delfíny

Snídáme s delfíny

Záchodový bizár

Záchodový bizár

Kdybyste náhodou ještě nevěděli

Kdybyste náhodou ještě nevěděli

Plán na 28. prosinec je jasný - ledovec Fox Glacier, 120 km severně od Haastu. Nechceme jít přelidněnou půlhodinovou procházku na vyhlídku pod ledovec, ale místo toho se rozhodujeme pro 1,5hodinovou štreku k jisté chatě, od které má být výhled lepší a bez lidí. Obě očekávání se nám nakonec potvrdila, nepotkali jsme za celé odpoledne vůbec nikoho. Možná to bylo (ne)cestou samotnou, kterou téměř po celé délce před pár lety smetla lavina, takže jsme k chatě spíš doskákali po kamenech při občasné kontrole pozic v aplikaci Maps.me. Tentokrát se nám pohorky tuze hodily. Maminky mohou být klidné: Jelikož je léto, celé údolí i přilehlé svahy jsou bez sněhu, takže žádné další laviny nehrozily. Navíc minimálně polovina členů naší výpravy se znamenitě orientuje v mapě. V pozdním odpoledni ještě stíháme kratší procházku kolem jezera Matheson Lake, ve kterém je při bezvětří vidět perfektní odraz ledovce a vzdálených sněhobílých velikánů Mt Tasman a Mt Cook. Trochu foukalo, ale výhledy stejně super. Králem ledovců pro nás ale i nadále zůstává krásně do modra zbarvený Rob Roy u Wanaky, kterému Fox nesahá ani po morénu.

Strastiplnou cestou na Fox

Strastiplnou cestou na Fox

Ledovec

Zbývající ledovec

Závěrečná vyhlídka

Závěrečná vyhlídka

Matheson Lake

Matheson Lake

Okolo jezera

Okolo jezera

Mt Tasman a Mt Cook

Mt Tasman a Mt Cook (zleva)

Další ledovec na naší trase, Franz Josef Glacier, nemůžeme kvůli celodenním přeháňkám a husté mlze hodnotit. Volíme alternativní procházku do tunelů Tartare Tunnels osvětlených jen svítícími červíky glowworms. Večer přichází pro nás top zážitek celého západního pobřeží - Amethyst Hot Springs. Už v Cromwellu v knihovně mě zaujala knížka popisující místní objevené horké prameny a vyfotil jsem si podrobnosti právě tohoto, který je po cestě a zdarma. Taky ho ve svém průvodci zmiňuje Frenzy a někdo ho už přidal i na aplikaci Campermate, kde jsou ale komentující v nalezení pramene sotva z půlky úspěšní. Nevedou k němu žádné šipky a na dotaz v místním DOC nám ranger odpověděl, že to jméno už někdy slyšel, ale nic víc netušil. Trik je v tom, že horký pramen vyvěrá na břehu řeky Wanganui, jejíž hladina silně reaguje na déšť/tání sněhu. Často tak řeka spláchne vše, co jí stojí v cestě. Včetně těch pár minibazénků, které si v místě vyvěrání horkého pramene lidi znovu a znovu vyhrabávají. Autem dojedeme až kam nás sesuv půdy pustí, jdeme kousek po pěšině, kousek vysokou trávou, kousek lesíkem, kousek skáčeme po kamenech v korytě řeky, když tu náhle: "Mááám to, támhle vzadu stoupá pára z vody!" Kýbl jakožto provizorní lopatu jsme ani nepotřebovali, na místě jsme našli asi 3 bazénky s vodou místy skoro až moc horkou. A tak se cachtáme, popíjíme vínko, přikusujeme sýr, až je najednou úplná tma a jenom ta chybějící hvězdná obloha kvůli mlze nám trochu kazí jinak totální romantiku. Jo a ještě teda další 3 lidi + 2 psi, co mezitím přišli. Ale nakonec jsme za ně byli rádi, protože nás naskládali do jejich čtyřkolky a popovezli nás k autu. Tu strastiplnou cestu zpátky bych nerad opakoval po tmě.

Prší

Prší

V tunelu

Tunel

Jak se fotí tunel

Jak se fotí tunel

Tudy ne

Tudy ne

Našli jsme je!

Našli jsme je!

Áááááá

Áááááá

Amethyst Hot Springs se nám zalíbily natolik, že jsme jim chtěli dát druhý pokus ještě ráno, teď už znalí všech nástrah na cestě, ale bylo plno. No nic, Severní ostrov je co do sopečné aktivity bohatší, tak se máme aspoň na co těšit. Pár kilometrů zajíždíme do vnitrozemí na soutěsku Hokitika Gorge svírající další neuvěřitelně modrou řeku. Plni očekávání přijíždíme na vychvalovanou přírodní podívanou známou jako Pancake Rocks u městečka Punakaiki. Jde o vápencové skály mořem a časem přetvořené do tvaru navrstvených palačinek, mezi kterými při přílivu oceán stříká a bouří tak silně, až se země otřásá. Nám to ale tak působivé nepřišlo, asi jsme měli přehnaná očekávání. Ve Warehousu děláme nejlepší nákup za dlouhou dobu: kempingové židličky za pár šupů. Nechápu, jak jsme do teď mohli fungovat bez nich. Máme z nich opravdu radost, a přestože dneska kempujeme ve Westportu na parkovišti před kinem, židličky vyndaváme, posedáváme, popíjíme a koukáme na to kino jako bychom neměli na vstup. S příchodem léta a o pár set kilometrů severněji už je přeci jenom to večerní posedávání venku příjemnější.

Hugo zůstane v batohu

Hugo zůstane v batohu

Hokitika Gorge

Hokitika Gorge

Modrá je dobrá

Modrá je dobrá

Pancake Rocks

Pancake Rocks

Šplouch

Šplouch

Blow Hole

Blow Hole

Další modrá řeka

Další modrá řeka

Okem Huga

Tady už Hugo může

Koukáme na kino

Koukáme na kino

Rozhodujeme se pro zajížďku na krátkou procházku Charming Creek Walkway, která vede překvapivě - po kolejích. Lesem podél řeky se tady kdysi vozilo vytěžené dřevo a uhlí. Fajn procházka skrz pár tunelů a kolem vodopádu, ale asi nic co by stálo za zajížďku. Silvestra trávíme u piknikového stolku s působivými vodopády Maruia Falls na dohled, popíjíme (jo už zas) a kocháme se snad nejjasnější hvězdnou oblohou, kterou jsme tu zatím viděli. Na Nový rok se dostáváme do městečka Motueka, kde v tropickém vedru valíme oči na palmy a pláže. To je ono, tady se na chvíli pozdržíme, přijeli jsme do ráje! Zítra si tu najdem práci!

Vozíky bývalých horníků

Vozíky bývalých horníků

Po kolejích

Po kolejích

Vodopády po cestě

Vodopády po cestě

Maruia Falls

Maruia Falls

Vodopády vzniklé zemětřesením

Vodopády vzniklé zemětřesením

Okem Huga

Okem Huga

Silvestrovská hostina

Silvestrovská hostina

PF 2019

PF 2019

Přijeli jsme do ráje

Přijeli jsme do ráje

Náš trajekt

Další články