Coromandel & Northland - stromy kauri, písečné duny a nekonečné pláže

Napsali Anet a Jirka 24. března 2019

Poloostrov Coromandel

Je půlka února a my po nějaké době ve vnitrozemí opět spatřujeme Pacifik, tentokrát z poloostrova Coromandel. Naším útočištěm se stalo parkoviště přímo u pláže Waihi Beach. Díky záchodům, super poloze, možnosti treku, sprše a BBQ si kemp okamžitě získal naše sympatie a místo plánovaného jednodenního noclehu jsme zůstali hned 3 noci. Dokonce jsme šli snad půl hodiny do laundromatu pěšky, abychom nepřišli o jedno ze čtyř kempovacích míst. Když jsme si užili dostatek grilování při západu slunce a mušlí všech tvarů a velikostí, jimiž byla pláž posetá, vyrazili jsme na trek. Vlastně na procházku, protože od doby, kdy jsme šlapali na Horu osudu doslova od nevidim do nevidim, je “trek” zakázané slovo. Asi po 2 hodinách cesty po pobřeží se ocitáme na opuštěné pláži Homunga Bay s vodopádem dopadajícím přímo na písek. Na ten má Anet ale negativní vzpomínku, protože jí nenávratně spláchnul fusekli až do moře. Plážovali jsme celý den a potkali jsme tak 10 lidí – paráda!

Toto místo nám nasadilo laťku na Coromandelu proklatě vysoko, a proto nám nevadilo vynechání dvou místních lákadel. Vyhrabat si na písečné pláži Hot Water Beach bazének v místě vyvěrání horkého pramene zní lákavě, ale z doslechu a fotek víme, že o místa bojují masy lidí, což nás nelákalo. Pláži Cathedral Cove jsme chtěli dát šanci, ale když jsme přijeli na přeplněné parkoviště, ze kterého pendlovali autobusy na pláž, rozhodli jsme se vynechat i tuto atrakci. Kromě zastávky u vodopádu Waiau Falls a krátké procházky k obřím stromům Kauri zmíním possuma, který nás navštívil večer v kempu. Je to taková přerostlá kuna, která sem byla zavlečena z Austrálie, nekontrolovatelně se množí a požírá místní endemické ptactvo včetně kiwiho. Obyvatelé mají proto possuma neraději přejetého na silnici. Na mě ale působil jako roztomilý plyšák.

Východ na Waihi Beach

Východ na Waihi Beach

Barbeque

Barbeque

Vodopád na Humunga Bay

Vodopád na Humunga Bay

Mušle, kam se podíváš

Mušle, kam se podíváš

Plážové juchání

Plážové juchání

Waiau Falls

Waiau Falls

Strom kauri

Objímáme kauriho

Čistící stanice před kauri

Čistící stanice před kauri

Lonely Beach

Lonely Beach

Náš trajekt

Northland

Pokračujeme přes největší novozélandskou metropoli dál na sever – do Northlandu. Odbočujeme do městečka Puhoi, které v 19. století založili čeští migranti ze Stodu u Plzně. Pokud si chcete dát nejlepší (a nejdražší) pivo na Zélandu, zamiřte do místní hospody - čepují tu Plzeň. Česky už si tu ale nepopovídáte a na svíčkovou taky zapomeňte. Na zdech slávy jsme zanechali památku na naší návštěvu - zkuste najít, až tu budete. Míjíme surfařskou Te Arai Beach, při odlivu podnikneme příjemnou procházku po útesech Mangawhai Cliffs Walkway a jucháme ve vlnách oceánu. Protože přes všechny ty pláže a koupačky Anet už zapomněla na tmavé a stísněné jeskyně, rozhodujeme se (s různou mírou dobrovolnosti) pro návštěvu prostorných Waipu Caves. Glowwormové osvětlující špičaté krápníky neměli chybu, jen vysoká hladina vody nám zabránila v kompletním průzkumu jeskyně. A taky Anet hrající si na hrdinu z akčního filmu visícího na jedné ruce za kluzký kámen, ale do toho radši nebudeme zabrušovat. Snad radši předám pomyslnou tužku Anet...

Na zdraví!

Na zdraví!

Podle zákona o EET..

Podle zákona o EET..

Mangawhai Cliffs

Mangawhai Cliffs

Palmový háj

Palmový háj

Manhawhai Heads

Manhawhai Heads

Waipu Caves

Glowwormové ve Waipu

Waipu Caves

Waipu Caves

Pod červím nebem

Pod červím nebem

Jeskynní muž

Jeskynní muž

Práce na kiwi

Jiříkovi tabulky připíchlé ke stropu naší Odyssejky neomylně ukazují, že do odletu zbývá 28 dní. Odečteme-li, řekněme, týden potřebný na nalezení kupce našeho pojízdného domova a dalších pár dní, které se chystáme procestovat pro nás v doposud neprozkoumaném Northlandu, dostaneme se hrubým odhadem na 3 týdny, které by mohly ještě zahýbat naší peněženkou příznivým směrem.

Práci tentokrát seženeme na Facebooku, a to téměř v mžiku. Jistě díky našim bohatým zkušenostem v oboru, jdeme totiž opět protrhávat kiwi. Navzdory opakujícím se radám typu: „Pro Inda makat nechceš“, nastupujeme do firmy pupkatého bosse snědší pleti, který se nám představuje jako Sunny, a předává nás pod dohled mladšího vedoucího sadu se stejně pozitivní přezdívkou - Happy. Jejich skutečná jména dodnes neznáme. Naštěstí ani jeden nejsou vlastníky sadu, ale obhospodařují jej pro sympatický zélandský pár Lindu a Boyda, a tak se i po 2 týdnech bez výplaty (ale plných slibů) uklidňujeme, že Boyd by nás bez peněz odejít nenechal.

Kromě vyhlídek na doslova slibnou výplatu nás těší benefity jako je zaměstnanecká chatička disponující ledničkou, varnou konvicí a studenou sprchou a (placená) možnost u této chatičky nocovat. (A k tomu 4 černé krávy neustále přežvykující vyhozené plody kiwi a prašivá myš, kterou jeden z členů výpravy dokonce i pojmenoval - myš Šedivka.)

Omámeni luxusem odpouštíme Indům neustálé prodlevy s výplatnicí a vděčně dobrovolničíme přes 2 týdny, než spatříme první (a doufám, že ne poslední) vysloužené dolary. Plni nadějí na další výplatu Po 3 náročných pracovních týdnech nakonec opouštíme ledničku, sprchu i kravky. Společně s vysokými mzdovými pohledávkami a nadějemi na jejich splacení míříme vstříc posledním cestovatelským dobrodružstvím, které dál barvitě popíše Jirka.

Už nám z tý nudy...

Už nám z tý práce...

...tak trochu hrabe

...tak trochu hrabe

Naše boudička

Naše boudička

Jiřák, Šedivky šuplík, lednička (zleva)

Jiřák, Šedivky šuplík, lednička (zleva)

Spolubydlící

Spolubydlící

Kiwi, kiwi, kiwi

Kiwi, kiwi, kiwi

Avokádovník

Avokádovník

Nacvičujem na svatbu

Pokus o žádající siluetu

Výsledek

Výsledek

Whangarei Heads

Prvním místem čekajícím na objevení po utrhnutí posledního kiwi je výběžek Whangarei Heads. Hodinový výstup na vyhaslý vulkán Mt. Manaia s výhledem na jedinou novozélandskou ropnou rafinérii nás neoslovil, zato surfařská Ocean Beach na samém konci poloostrova s obřími vlnami má svoje kouzlo. Naopak klidnou lagunu obklopenou zelenými pastvinami jsme okusili další den v zátoce Smugglers Bay.

Rafinérka z Mt Manaia

Rafinérka z Mt Manaia

Výhled na Ocean Beach

Výhled na Ocean Beach

Megavlny

Megavlny

Dobré ráno

Dobré ráno

Whangarei Heads

Whangarei Heads

Smugglers Bay

Smugglers Bay

Pobřežní útesy

Pobřežní útesy

Lavička

Lavička

Jižní kříž

Jižní kříž

Až na úplný sever

Cestou na severní mys se zastavujeme u dvou největších žijících stromů kauri na světě - Tane Mahuta a Te Matua Ngahere, které nejspíš pamatují Ježíše. Velmi nás zaujaly písečné duny Te Paki, které se dají sjíždět na sandboardech. To probíhá tak, že 5 minut zdoláváme vrchol stylem krok vpřed, půlkrok vzad, za hlasitého jásotu se vrhneme dolů hlavou napřed, nohama divoce brzdíme v marné snaze nezajet až do potoka a poté, co jsme mokří a od písku od hlavy k patě se se smíchem opět škrábeme nahoru. Tahle sranda nás zabavila na celý den. Večer dorazíme na nejsevernější bod Nového Zélandu - mys Cape Reinga. Odtud dle maorské legendy putují duše zemřelých po kořenech stovky let starého stromu Pohutukawa do podsvětí Hawaiki. Na tomto místě se také setkává Tasmanovo moře s Pacifikem - linie do sebe narážejících vln je zřetelně vidět přímo od majáku.

Nejtlustší a nejstarší kauri

Nejtlustší a nejstarší kauri

Tane Mahuta - Otec lesa

Tane Mahuta - Otec lesa

Duny Te Paki

Duny Te Paki

Pozóóór

Pozóóór

Sandboardujeme

Sandboardujeme

Do potoka néé

Do potoka néé

Cape Reinga Lighthouse

Cape Reinga Lighthouse

Na úplném severu

Na úplném severu

Vlevo Tasmanovo moře, vpravo Pacifik

Vlevo Tasmanovo moře, vpravo Pacifik

Karikari a Mahineapua

Náš čas se ale nezadržitelně krátí a my musíme pomalu směřovat do Aucklandu, kde máme za 4 dny domluvené prohlídky se zájemci o naší Odyssejku. Na poloostrově Karikari se z koruny stromu kocháme pohledem na líbivě souměrné pláže Maitai Bay a Merita Beach a pozorujeme východ slunce přímo z kufru z postele. O pár desítek kilometrů jižně obdivujeme zátoku Whangaroa z vrcholu erodovaného jádra sopky St. Paul`s Rock a velmi příjemně nás překvapí dvouhodinová procházka na poloostrově Mahineapua, která nás za každým rohem odměňuje jinými výhledy na liduprázdné pláže.

Jezero s Coca-colou

Jezero s Coca-colou

Merita Beach

Merita Beach

Maitai Bay

Maitai Bay

Vyhlídkový strom

Vyhlídkový strom

Sunrise z postele

Sunrise z postele

Když muž se ženou snídá

Když muž se ženou snídá

St. Paul`s Rock

St. Paul`s Rock

Whangaroa Harbour

Whangaroa Harbour

Na vrcholu

Na vrcholu

Vyhlídky na Mahineapua

Vyhlídky na Mahineapua

 Poloostrov Mahineapua

Poloostrov Mahineapua

Reklama na Northland

Reklama na Northland

Tutukaka Coast

A těsně před městečkem Kerikeri se to stalo: „ Náhodou přes Kerikeri nejedete? Nespěchám na to a do Aucklandu si pak klidně přijedu.“, napsal nám zájemce o auto Kuba. A bylo jasno. Ostatní prohlídky v Aucklandu tedy rušíme a s příslibem odkupu v den odletu rázem získáváme týden času navíc, který strávíme plážováním na prosluněném pobřeží Tutukaka Coast s večerními grilovačkami a popíjením vínka při svíčkách. Tenhle život nám bude chybět!

Cabbage Tree Bay

Cabbage Tree Bay

To je pohodička co?

To je pohodička co?

Naše oblíbená pláž

Naše oblíbená pláž

Whale Bay

Whale Bay

Ranní Sandy Bay

Ranní Sandy Bay

Snídáme u Sandy Bay

Snídáme u Sandy Bay

Náš trajekt

Další články